Dynamika kresťanskej misie I

Dynamika křesťanské misie

David Jacobus Bosch

„Summa Missiologica“ – těmito slovy označil Boschovu knihu „Transforming Mission: Paradigm Shift in Theology of Mission“ Lesslie Newbigin v narážce na někdejší význam „Summa Theologia“ Tomáše Akvinského. Středoevropské centrum misijních studií vydalo v Praze pod názvem „Dynamika kresťanskej misie“ první díl této vynikající knihy v překladu Zuzany Jurechové do slovenštiny.

Autorem je jihoafrický reformovaný teolog misie - David Bosch. Vystudoval v Jihoafrické republice, svou disertaci z Nového zákona psal u prof. Oscara Culmanna v Basileji a po návratu pracoval deset let v Jižní Africe jako misionář a zakladatel sborů. Důrazně se v Holandské reformované církvi stavěl pro apartheidu a po odchodu z vyučování v teologickém semináři, který byl pouze pro bílé studenty, odešel jako profesor na Jihoafrickou univerzitu do Pretorie. Na této univerzitě mohli studovat studenti i jiné barvy pleti. Postupně napsal více než 150 odborných článků a publikoval řadu knih. Jeho život náhle ukončila v roce 1992 autohavárie, jeden rok po vydání této jeho hlavní práce.

„Trasforming Mission“ je považována za magnum opus Davida Bosche. Postupem doby se tato knížka stala povinnou četbou všech teologů misie a základní učebnicí pro studenty teologie na seminářích a teologických fakultách po celém světě. Publikována byla společně Americkou misiologickou společností a Katolickou zahraniční misijní společností Ameriky v knižní řadě Orbis Books. Hans Küng o ní napsal, že je velmi dobře informovanou a odvážnou studií teologie misie, která jako první implementovala teorii paradigmat na pochopení misie církve. Misiolog Wilbert R. Schenk, profesor z Fullerova teologického semináře napsal, že David Bosch dobře věděl, co znamená jít proti proudu kultury (být někdy protikulturní a protikonvenční). Považoval ho za proroka dnešní doby, který dovedl uplatnit své rozsáhlé znalosti v oblasti biblistiky, teologie, církevních dějin a misiologie. Není náhodou, že Boschovo jméno často figuruje v Laussanském hnutí pro světovou evangelizaci, ve Světové evangelikální alianci, stejně tak jako ve Světové radě církví. To svědčí o tom, že uměl vytvářet mosty mezi jednotlivými církevními tradicemi a teologickými proudy.

Proč se tato kniha stala během krátké doby tak známou a dodnes vychází v nových a nových vydáních a překladech na všech kontinentech? Boschova kniha podává přehled paradigmat novozákonní misie a také církevních dějin. Důrazně je podtrhováno, že misie byla vždy formována k dobrému či ke zlému svým kontextem. Bosch podrobně prozkoumává to, co vidí jako nově se vynořující postmoderní a postkoloniální misijní praxi, včetně ekumenické, evangelikální a úsilí o spravedlnost a osvobození.

První díl knihy pod názvem „Novosmluvné modely misie“ přeložila pozorně do slovenštiny Dr. Zuzana Jurechová. Předmluvu ke knize v roce 2009 napsala Annemie manželka Davida Bosche. Nelze nezmínit, že překlad a vydání knihy bylo sponzorováno několika sbory v Koreji a také Korejskou bohoslužebnou společností Kobyliského sboru ČCE, v jehož čele stojí misijní iniciátor a povzbuzovatel farář Jongsil Lee.

Pro jazykové prostředí České a Slovenské republiky získáváme materiál, který mapuje krizové období misie církve a to proto, aby nás krok za krokem vedl do fundované rozpravy o Novém zákoně, jako o misijním dokumentu. To, co například tvrdí o Bibli teologové jako M. Kähler, M. Hengel, H. Kasting, Ch. Wright a další, potvrzuje David Bosch. Bible byla psána v misijní situaci lidu Staré smlouvy, aby toto psaní pokračovalo po Kristu v Novém zákoně. Bosch přináší řadu dokladů o tom, jak biblický text reaguje na situace své doby a předkládá celou plejádu paradigmat teologií misie. První díl knihy nás provádí zápasem, který provází setkání Ježíše a tehdejších nositelů náboženské tradice Izraele a postupným zahrnutím pohanů do Božího plánu misie. Misie v tomto rozboru ožívá v sytých barvách nikoli jako propaganda dealerů evangelia, ale jako proces, který navazuje na Missio Dei. Vždyť  to byl Bůh, který vykročil za člověkem a jeho misie vyvrcholila v inkarnaci Ježíše Krista.

Milovníci biblistiky v prvním díle rozsáhlé knihy naleznou misiologické rozbory Matoušova evangelia, které strhují zápasem o zahrnutí Židů i pohanů do Boží misie prostřednictvím učedníků. Panta ta ethne postupně zahrnují všechny národy a kmeny, včetně Židů. Vzkříšený Ježíš umožňuje misii mezi pohany a Boží vláda je svěřena novému Božímu lidu, který se skládá ze Židů i z pohanů. Matoušovo misijní paradigma nakonec Bosch označuje jako „misijní učednictví“. Učedníci mají naučit zachovávat všechno, co jim Ježíš přikázal (Mt 28,20). Bosch podtrhuje, že neexistuje evangelium, které by se v nadšení Ducha mohlo oddělit od pozemského Ježíše a jeho životního příkladu.

Třetí kapitola se soustřeďuje na dvousvazkové Lukášovo dílo – evangelium a Skutky apoštolů. Bosch si detailně všímá všech zmínek o Ježíšových setkáních s pohany. Evangelijní zájem o helénisty nemůže probíhat jinak, než zároveň jako dialog s Jeruzalémem a jeho pro-judaistickou orientací. Lukášovo pojetí misie se obrací také k různým sociálním skupinám a zahrnuje chudé i bohaté. Všichni potřebují pokání. Lukášovo paradigma se odvíjí v souladu s Kristovým křížem, který je představen nejen jako symbol misie, ale jako její způsob. Hluboký význam pro misiologii má také Lukášova pneumatologie.

Čtvrtá kapitola prezentuje apoštola Pavla jako prvního misionáře a prvního teologa. Tento Kristův služebník vždy přitahoval pozornost misionářů svým evangelizačním přístupem a svým eschatologickým zakotvením. Na něm je možné studovat různé strategie misijní práce církve, můžeme si všímat jeho spolupracovníků, jeho apoštolského sebevědomí i jeho motivace pro misii. Na základě novozákonních studií řady autorů nás Bosch provází apokalyptickým zápasem prvotní církve, který formuje misijní teologii. Tomuto zápasu nechybí propojení s etikou, které se projevuje v eklesiologických partiích. Bosch nevynechává ani obtížné kapitoly, jakými jsou „Zákon, Izrael a pohané“ a také Pavlovo vyrovnávání se s judaismem. Pavlovo misijní paradigma se otáčí kolem bodů jako jsou: církev jako nové společenství, misie Židům?, misie v kontextu blížícího se Božího vítězství, misie a transformace společnosti, misie ve slabosti a konečný cíl misie. Čtení prvního dílu Boschovy „Misiologické summy“ vede k nové a věřím i odpovídající hermeneutice čtení biblických textů. Lze odtud formulovat až provokativní tezi: Čteme vůbec biblické texty s odpovídající hermeneutickou optikou, pokud je chápeme jinak, než jako texty misijní? Lze se jen těšit, že se brzy podaří vydat další díl Boschova díla, který povede do rozboru historických paradigmat misie v dějinách, aby nás dál vedl k modelům, které jsou relevantní pro Kristovu církev v době, ve které žijeme. Boschova kniha je svou misijní zkušeností, biblickou erudicí a znalostí jednotlivých církevních tradic skutečným povzbuzením a inspirací pro rozvíjení misijní teologie i pro formování misijní praxe.

Pavel Černý