Krizové situace v česko-slovenském kontextu po roce 1989

Křesťanské církve v Čechách a na Slovenku obnovily po roce 1989 opět svoji činnost. Navázaly na své kořeny, na dílo svých předků, na tradici zahraničních křesťanských církví a někdy zároveň kreativně, inovativně a ad hoc reagovaly na danou společenskou situaci, ve které se ocitly. Až je vzájemný vztak církví a společnosti nadále sporný a různorodý, faktem zůstává, že společnost předstauvje základní kontext, ve kterém církve existují a působí. Jejich přívrženci a členové ve společnosti žijí, jsou její součástí, ovlivňují ji a jsou jejím prostřednictvím formováni. Tím pádem za ni nesou i svůj díl odpovědnosti. Když se ve společnosti objeví další zdroj nových a vážných krizových situácí, posláním církví je pomoci, nést svůj díl spoluodpovědnosti a přidat se k hledání adekvátních řešení. V monografii, kterou držíte v ruce, se autoři pokusili o reflexi těch společenských změn a fenoménů, které od přelomového roku 1989 až do současnoti nabyly celospolečenské dimenze a jsou častým zdrojem krizových situací, ve kterých se Češi a Slováci ocitají.

Viac: viď prílohy a ďalšie obrázky