Etika, život, instituce

 Výsledky  moderní  evoluční  biologie  naznačují,  že  mravnost  v lidských  společnostech  není  jen  nějakou  konvenční  „nadstavbou“,  nýbrž  navazuje  na podstatné  rysy  všeho  živého  a rozvíjí  je  specificky  lidskou  kulturou.  Jednající  člověk  tak  není  jen  svébytná  osoba,  odpovídající  pouze  za své  vlastní  činy,  nýbrž  nese  faktickou  odpovědnost  i za to,  co  ve své  kultuře  a společnosti  přebírá.  Tato  nesmírně  široká  odpovědnost  se  musí  v současných  společnostech  rozdělit,  podobně  jako  se  dělí  a specializují  i naše  činnosti.  Není  to  však  jen  břemeno,  které  by  náš  život  omezovalo,  nýbrž  může  mu  také  dávat  obsah  a smysl,  který  v současné  společnosti  citelně  chybí.  A právě  tento  chybějící  smysl,  stejně  jako  společná  naděje,  jsou  možná  jednou  z hlavních  příčin  často  připomínané  „krize“  současných  společností. Společný  náboženský  základ  starších  společností  nemůže  filosofie  sice  nahradit,  může  však  připomenout,  bez  čeho  se  ani  moderní  pluralitní  společnosti  patrně  neobejdou.

 Knížka,  v řadě  bodů  přepracovávající  předchozí  autorovu  knihu  Etika  a život,  vznikla  z přednášek  na Karlově  univerzitě  a je  určena  studentům,  učitelům  etické  výchovy  a všem,  kdo  si  o budoucnost  nejen  české  společnosti  dělají  starosti.